V roce 2001 vydalo Společenství protestantských církví v Evropě (CPCE/GEKE) (http://www.leuenberg.net) dokument s názvem „Církev a Izrael“, který shrnoval dosavadní teologický vývoj v protestantských církví k otázce jak se mají křesťané stavět k Izraeli jako národu, jako teologickému problému, ale mapoval také vývoj dialogu křesťanů a Židů. Za CČSH se tehdy na tvorbě dokumentu podílel br. Biskup Petr Šandera.

V roce 2011 CPCE zavzpomínalo na tento dokument a znovu se zabývalo jeho poselstvím. Jsou jeho výpovědi stále platné? Je dialog se Židy ukončen, protože dosáhl svého vrcholu?

Z pléna jednoznačně zaznělo, že toto téma neustále potřebuje naši pozornost. Ačkoliv se původní dokument nemůže svojí propracovaností či rozsahem rovnat jiným dokumentům evropských církví, v mnoha ohledech stále obsahuje jedinečné myšlenky a úvahy. Rovněž je mnoho otázek, které dokument řeší, stále živé v životech dílčích obcí, především vyvolenost národa Izraele a jeho vztah k církvi nebo spoluodpovědnost křesťanů za šóa. Zejména ve střední a východní Evropě se dialog se Židy teprve upevňuje a dokument je zde velmi aktuální.

Stále je ale potřeba řadu otázek vyřešit, protože se jim dokument nevěnuje. Například jde o otázku „Božího národa, zda jím může být církev či pouze Izrael, která je spojená s nekončící diskusí církve CPCE o eklesiologii a váže se k dokumentu „Církev Ježíše Krista“. Podobně je velmi aktuální problém vztahu církví CPCE a církví obecně k Židům, ale zároveň ke křesťanům na Blízkém východě, jejichž životní podmínky a bezpečností situace se stále zhoršují. CPCE proto rozhodlo, že by měla vzniknout sbírka příkladů úspěšného pojetí těchto otázek, aby mohly být aplikovány i v jiných obcích, ve výuce i duchovenské práci.

CČSH obdržela jako již tradičně nabídku na dovolené v Sasku, které jsou plně či částečně hrazené.

Bad Gohrisch
2 manželské páry – 10. – 31. 7. 2012
Němčina na konverzační úrovni nutná!
Zahrnut je veškerý lázeňský servis, doprava, ubytování a kapesné. Nutné strávit tam celý pobyt.

Lubmin
1 rodina 5. – 18. 7. 2012
1 rodina 2. – 15. 8. 2012
Zahrnuto je ubytování, doprava a kapesné. Nutné strávit tam celé dva týdny.

Johnsbach
2 rodiny 10. – 23. 7. 2012
Němčina na konverzační úrovni je výhodou.
Zahrnuto je ubytování, doprava a kapesné. Nutné strávit tam celé dva týdny.

Opakovaná účast je v případě Lubminu a Johnsbachu možná, pokud dotyčný nabídky využil v roce 2007 a dříve.

Zájemci o dovolené nechť se hlásí na adrese dekanovska@ccsh.cz do konce února!

Ve dnech 7. – 16. května 2012 se bude konat již tradiční studijní seminář pro duchovní v bavorském Josefstalu. Letošní téma je „Modlitba“. Otázky jak prožíváme svoji osobní modlitbu, jak se modlitby liší mezi církvemi, jaký význam má pro dílčí sociální skupiny, co si můžeme vzít ze života modlitby v komunistických časech, jaký je vztah modlitby a ticha, apod. budou probírány ve skupině křesťanů z různých denominací i různých zemí Evropy. Jazykem semináře je němčina a angličtina.

Bavorská evangelická luterská církev uhradí veškeré poplatky za jednu osobu, proto se, prosím, hlašte co nejdříve na adrese dekanovska@ccsh.cz!

Světová rada církví každý rok vybírá mladé lidi jako "stewardy", tedy pomocníky při zajišťování svých ekumenických setkání a konferencí. V roce 2012 se bude konat v polovině roku zasedání Ústředního výboru Světové rady církví na Krétě.

Každý mladý člověk je zván nejprve ke zácviku v dovednostech s používanou technikou a k seznámení se s prostředím, ale také k poznání ekumenického ducha a atmosféry vzájemné pomoci a lásky mezi všemi stewardy, kteří vždy pochází ze všech koutů světa včetně Afriky, Asie i Tichomořských ostrovů. Jde tedy o nezapomenutelný zážitek a raritní přátelství.

Přihlášku najdete buď na webu Světové rady http://www.oikoumene.org/en/programmes/the-wcc-and-the-ecumenical-movement-in-the-21st-century/youth-in-the-ecumenical-movement/stewards-programme.html nebo na vyžádání na Naukovém odboru CČSH u s. Kristýny Mlýnkové. Světová rada posyktuje finanční krytí některých výdajů. O těch dalších je možné jednat s Ústřední radou CČSH.

Počátkem roku 2012 vznikla Společnost pro mezináboženský dialog, o. s., jejímž cílem je podporovat dialog světových náboženských tradic, které vyznávají lidé žijící v České republice. Po celém světě je takových organizací bezpočet, aleČeská republika dosud takovou postrádala. Jediným ekvivalentem jsou pravidelná setkání nejvyšších představitelů náboženských tradic, které organizuje Husitská teologická fakulta UK. V dialogu se rovněž angažuje ekumenická rada církví skrze svoji Komisi pro mezináboženský dialog. V ní je ale činnost a výběr partnerů omezen rozhodnutím Řídícího výboru. Ačkoliv v minulých letech komise spolupracovala kromě monoteistických náboženství také s buddhisty a hinduisty, v současnosti je spolupráce možná pouze s Federací židovských obcí a Ústředím muslimských obcí. Z obou náboženství je ale v ČR zastoupena i řada dalších skupin a proudů.

Nová Společnost chce ale sloužit primárně řadovým věřícím, kteří se také chtějí zapojit do dialogu a podílet se na konkrétních praktických počinech vedoucích ke vzájemnému poznávání, vzniku přátelství a respektu, či alespoň opuštění předsudků a negativních postojů k jinověrcům. Chce být také co nejvíce konfesně otevřená. To občas může znamenat, že se členy budou chtít stát dvě hnutí stojící vůči sobě v opozici. Jak se ukazuje ve zkušenostech ze zahraničí, mezináboženské společenství může sloužit i jako nástroj dialogu uvnitř jednoho náboženství. JIž samotný vznik Společnosti se nese v duchu plurality, protože zakládajícími členy je trojice křesťanů ze tří různých církví - husitské, evangelické a starokatolické. První zájemci jsou především z řad muslimů, židů a dalších křesťanů.

Ustavující členská schůze se bude konat 18. února v prostorách Ekumenické rady církví v Donské 5 v pražských Vršovicích. Přiložená pozvánka je určena všem zájemcům, stejně jako návrh stanov schávelný Ministerstvem vnitra ČR.

Již šestým rokem pořádá CČSH ve spolupráci s Ekumenickou radou církví v ČR ekumenickou pobožnost pro studenty, pedagogy a zaměstnance teologických škol v Praze. Tradičně se tato pobožnost koná od 18 hodin v kostele sv. Jana Křtitele Na Prádle, malém (i malebném) gotickém kostele CČSH na Malé Straně.

Pobožnost vznikla jako jedinečná příležitsot pro všechny studenty teologických škol a jejich učitele i vedení, aby se jednou za rok sešli v rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů ke společnému ztišení, modlitbám a slyšení Slova. Každá škola vysílá svého zástupce z řad studentů, aby se účastnil vedení pobožnosti. Tradičně také pobožnost navštěvují děkani a ředitelé škol. V loňském roce se také objevil nápad posedět společně po skončení pobožnsoti v nedaleké restauraci a pohovořit.

Tradičně se pobožnosti účastní všechny tři teologické fakulty Univerzity Karlovy, Husův institut teologických studií včetně detašovaného pracoviště Univerzity sv. Alžběty v Bratislavě, Ekumenický institut a méně často také Evangelikální teologický seminář. Letos se poprvé zúčastní také Mezinárodní baptistický teologický seminář, a proto bude letošní pobožnost vedena dvojjazyčně a kázáním poslouží srbský student Zlatko Sebesta.

Letošní program pro Týden modliteb připravily církve v Polsku a první den Týdne, který je zároveň dnem naší pobožnosti, je zaměřen na obraz Krista jako Služebníka a poslání církví sloužit druhým ve své rozmanitosti. materiály k týdnu modliteb jsou přílohou jednoho z předcházejících článků této rubriky.

Křesťanská mezinárodní organizace Open Doors vydala v prvním lednové mtýdnu zprávu uvádějící země, kde se křesťanům žije nejhůře a jsou nejvíce pronásledováni. V čele seznamu se drží Severní Korea, ale v prvních několika desítkách se objevují převážně země s většinou muslimského obyvatelstva. Seznam je možno vidět zde: http://www.opendoorsusa.org/persecution/country-profiles/.

Jak zpráva podrobněji uvádí, nejčastěji křesťany pronásledují místní extremistické skupiny či vláda, ale velmi často také valstní komunita či rodina - především v případě konvertitů. Zpráva toto pronásledování vysvětluje dvěma důvody. pronásledování ze strany státu je obvykle způsobeno širšími politickými souvislostmi a z větší části se týká zemí s diktátorským politickým režimem. pronásledování extremisty je rovněž charakteristické pro tyto státy, které jsou často právě těmito skupinami podporovány a naopak. Pronásledování ze strany komunity a rodiny se děje nejčastěji ve vesnických oblastech, ale města nejsou výjimkou. Většinou se tak děje poté, co některý člen rodiny kovnertuje ke křesťanství. Podle muslimské tradice je takový člověk "zrádcem víry" a jeho trestem je smrt. Emoce se ale především vážou na porušení homogenity komunity a rodiny a porušení rodinné a místní tradice. Takovýto krok je obtížný v každém kontextu. Bohužel ale ndostatečné zajištění svobody vyznání v těchto zemích nezabraňuje násilnostem nebo vyhánění konvertitů z domova a jejich věznění.

Pronásledování křesťanů se ale také často vyskytuje v zemích s komunistickým režimem a tak vedle Severní Korey objevujeme i Čínu nebo státy Střední a části Jižní Ameriky.

Český statistický úřad 15. 12. 2011 zveřejnil výběr z předběžných výsledků sčítání lidu z letošního jara. V příloze naleznete podrobný výpis počtu věřících všech uváděných církví, náboženských společností a náboženských proudů!!!

Pro církve je samozřejmě nejzajímavější počet lidí, kteří se přihlásili k víře. Výsledky zde citujeme podle internetových stránek ČSÚ (zvýraznění OVV):

Otázka na víru byla rovněž dobrovolná a projevil se u ní stejný fenomén jako u národnosti, kdy lidé na dobrovolné otázky neodpovídali tak často jako v předchozích sčítáních. Letos využilo možnost neodpovědět skoro pět milionů lidí, zatímco před deseti lety to byl jen necelý milion obyvatel.
Stejně jako před deseti lety má nejvíce příznivců římskokatolická církev (1 083 899), na druhém místě je Českobratrská církev evangelická (51 936) a na třetím místě Církev československá husitská (39 276).
Na rozdíl od posledního sčítání se řada obyvatel přihlásila ke skupině lidí, kteří věří, ale nehlásí se k žádné z registrovaných církví. Tuto možnost využilo 707 649 lidí.
Stejně jako v řadě dalších zemí světa (Nový Zéland, Austrálie, Kanada, Velká Británie atd.) se i v České republice přihlásila řada lidí k morálním hodnotám rytířů jedi z filmové ságy Hvězdných válek. V České republice vyplnilo víru jedi 15 070 obyvatel. Nejčastěji uvedli jediismus jako svoji víru lidé v Praze (3 977 lidí, což tvoří 0,31 % všech Pražanů), nejmenší podporu má jediismus na Vysočině (pouze 0,08 % obyvatel kraje).

Přesná čísla by měla být podrobně u všech církví a náboženských společností zveřejněna začátkem roku 2012.

Jak z citace vyplývá, rozdíl mezi čísly ČSÚ a součtem farních matrik církví je způsoben tím, že řada členů církví se rozhodla ke svému vyznání nepřihlásit jmenovitě nebo vůbec. V případě CČSH jde až o 50 % rozdíl. Podle odborníků z ČSÚ by tato čísla neměla být směrodatná pro žádný státní orgán, protože jako dobrovolná nereflektují skutečný stav.